15.11. Roma
Návštěva Itálie na podzim 2010 byla vlastně napůl náhodná, byla totiž původně jen součástí cesty do Egypta, s tím, že v Římě strávíme jen jeden večer a jeden den při přestupu do letadla do egyptské Káhiry. Mělo to být také narozeninové zastavení v romantickém městě s italskou kuchyní, nakonec vše skončilo úplně jinak.....a do Itálie jsme se podívali na poněkud déle, než bylo v plánu, ale nebudu předbíhat....
V Římě jsme již byli rok předtím, takže jsem jen plánoval večerní procházku kolem Colossea, večeři a druhý den lehkou procházku.
Malé, ale zato útulné letiště Ciampino, nás přivítalo opět přívětivě, teplem kolem 20 stupňů, narozdíl od irska, kde bylo v tu dobu 6 s větrem a deštěm. Prostě letní atmosféra, alespoň pro nás. Ubytování jsme měli zareservované kousek od hlavní tepny Termini za 43 euro na noc a pokoj pro dva. Se samoobsluhou u snídaně to znamenalo, narvat se k prasknutí, holt se ani v nás nezapře zlá česká nátura a když je někde něco zadarmo, člověk ukáže barbarskou tvář a žere jako zvíře , jakoby to bylo naposledy. Ale to nás čekalo až ráno, momentálně jsme vyrazilina véču pro mojí oslanvenkyni. bohužel doporuěení z hotelu nebylo příliš šťastné, večeře byla špatná, maso malé, chu%t malá a čekání dlouuhé, přičemž já už dojedl a Moníšek pořád nic....prostě asi nejhorší zkušenost v Itálii, kde si jinak hodně pochutnáváme. Také se to promítlo do naší nálady při večerní procházce....kolem Colossea, Constantinův oblouk, dále k Foru Romanu, to vše nádherně osvětlené, zbarvené do oranžova, bez turistů, hry světel a stínů, můžu jen a jen doporučit.
V Římě jsme již byli rok předtím, takže jsem jen plánoval večerní procházku kolem Colossea, večeři a druhý den lehkou procházku.
Malé, ale zato útulné letiště Ciampino, nás přivítalo opět přívětivě, teplem kolem 20 stupňů, narozdíl od irska, kde bylo v tu dobu 6 s větrem a deštěm. Prostě letní atmosféra, alespoň pro nás. Ubytování jsme měli zareservované kousek od hlavní tepny Termini za 43 euro na noc a pokoj pro dva. Se samoobsluhou u snídaně to znamenalo, narvat se k prasknutí, holt se ani v nás nezapře zlá česká nátura a když je někde něco zadarmo, člověk ukáže barbarskou tvář a žere jako zvíře , jakoby to bylo naposledy. Ale to nás čekalo až ráno, momentálně jsme vyrazilina véču pro mojí oslanvenkyni. bohužel doporuěení z hotelu nebylo příliš šťastné, večeře byla špatná, maso malé, chu%t malá a čekání dlouuhé, přičemž já už dojedl a Moníšek pořád nic....prostě asi nejhorší zkušenost v Itálii, kde si jinak hodně pochutnáváme. Také se to promítlo do naší nálady při večerní procházce....kolem Colossea, Constantinův oblouk, dále k Foru Romanu, to vše nádherně osvětlené, zbarvené do oranžova, bez turistů, hry světel a stínů, můžu jen a jen doporučit.
16.11. Roma
Ráno, jak už jsem zmiňoval, jsme se zatěškáni jídlem, vydali do ulic....kde jsem hned za rohem, náhodou kápnul na obchod s mincemi, který jsem minule marně hledal. Neodolal jsem a za dobrou cenu jsem koupil něco do mé Vatikánské sbírky. Poté jsme jeli metrem na Pizza del Popollo a dále pěšky do kopce k vile de Borghese, kterou jsem ovšem hledali v parku marně asi půl hodiny, až nám došla trpělivost a sešli dolu k vile Medici s pěkným výhledem na město a na Piazza di Spagna. Po Španělských schodech uličkami až k fontáně di Trévi na dobrou italskou zmzlinu a pár fotek, dále kolem Pantheonu, toho času v opravě s lešením hyzdícím už jen pokus o fotografii. Nakonec jsme se ocitli u Augustova colossea, nazvaném Marcelovo, po jeho vnukovi, z kterého se zachovala jen přední část, která se stala součástí domů, takže 3.patro kolosea byly balkony a okna s pověšeným špinavým prádlem.
Jelikož se čas již značně nachýlil, stavili jsme se na pizzu, kde jsme potkali zvláštního výrazně zelenookého itala a také si již poněkolikáté všimli italského zvyku líbat se při přivítání na obě tváře a to hlavně muži muže. Ukazuje to jejich srdečnost a staré zvyky. Ještě jsme znovu prošli kolem vlčice před Forem Romanem až na stanici metra Colosseo a šup pro batohy a na letiště, tentokrát větší, Fiumicino.
Jelikož se čas již značně nachýlil, stavili jsme se na pizzu, kde jsme potkali zvláštního výrazně zelenookého itala a také si již poněkolikáté všimli italského zvyku líbat se při přivítání na obě tváře a to hlavně muži muže. Ukazuje to jejich srdečnost a staré zvyky. Ještě jsme znovu prošli kolem vlčice před Forem Romanem až na stanici metra Colosseo a šup pro batohy a na letiště, tentokrát větší, Fiumicino.